Český název : mravenečník velký
Latinský název : myrmecophaga tridactyla
Popis : Mravenečník velký je dlouhý 100 až 120 cm a váží 30 až 60 kh. Ocas má až 90 cm dlouhý. Tělo mravenečníka je nápadně stlačené z boků a začíná úzkou trubkovitou hlavou a končí mohutným ocasem. Ten je porostlý tuhými štětinatými chlupy o délce až 40 cm a slouží jako přikrývka při nepříznivém počasí. Hrubá srst je zbarvena převážně šedě s černými a bílými odznaky. Na hlavě najdeme drobné oči a uši, v trubkovité bezzubé tlamě pak jazyk dosahující délky až 60 cm, který slouží k vybírání mravenců z mravenišť. Aby se na něj mravenci dobře přichytili, je porostlý drobnými ostny a neustále zvlhčován slinami. Vpředu jeho postavě vévodí svalnaté nohy, na nichž tři ze čtyř prstů nesou velké drápy. Aby mravenečník zabránil jejich obrušování, našlapuje pouze na klouby a vnější stranu prstů, takže drápy směřují při chůzi směrem nahoru. Nejvyvinutějším smyslem je čich ( který je ve srovnání s člověkem až 40x lepší ) , zrak a sluch nehraje v jejich životě až tak důležitou roli.
Mravenečník velký se živí na zemi žijícími druhy mravenců. Denně jich spořádá až 30.000 ks. Jejich hnízda vyhledává pomocí čichu, silnými drápy pak rozhrabe stavbu a dlouhým jazykem vybírá mravence. Ti jsou pak drceni spolu s pozřenými kamínky ve svalnatém žaludku. Mraveniště není nikdy zničeno celé, aby se k němu mohl mravenečník po nějaké době zase vrátit.
Patří mezi samotářsky žijící tvory. Je aktivní převážně ve dne, pouze pokud se vyskytuje v blízkosti lidských obydlí pak u něj převažuje noční aktivita. Více mravenečníků velkých pohromadě lze spatřit jen v období páření nebo v době odchovu mláděte.
V přírodě se rozmnožuje bez ohledu na roční období. Po 6 měsících březosti se rodí zpravidla 1 mládě, které se ihned po porodu vyšplhá matce na záda, kde se vozí někdy až do stáří jednoho roku. Matka kojí mládě po dobu asi 6 měsíců. Zcela samostatným se stává ve věku 2 let.
Mravenečník velký se dožívá až 25 let a denně věnuje až 15 hodin spánku.
Výskyt : Mravenečník není vázán na určité stanoviště, nejčastěji ho najdeme v pampách a pralesích, v řídkých lesích je pak vzácnější. Úkryt hledá ve vysoké trávě, hustém podrostu nebo v křoviskách. Rád se zdržuje v blízkosti vody.
Mravenečník velký je zařazen v Evropském programu ohrožených druhů (EEP). Jeho postupné mizení je následkem ztráty stanovišť, nadměrného lovu pro maso či odchytem pro chov v zajetí.
|
ahoj
(ahoj, 30. 3. 2011 17:52)